phone 604 622 597
Volejte v po-so: 8-19 hod

ZDARMA propojení na hypotečního specialistu

Propojení se specialistou

Bezprecedentní zvýšení sazeb

Vydáno 3. 10. 2021

Členové bankovní rady národní banky výjimečně učinili zcela překvapivý krok, když na svém posledním zasedání na konci září zvýšili nejsledovanější úrokovou sazbu, dvoutýdenní repo sazbu, o dlouho nevídaných 0,75 %. To je největší jednorázový růst od roku 1997.

Současně došlo ke zvýšení i u lombardní a diskontní sazby, a to o 0,75 % na 2,5 %, respektive o 0,45 % na 0,5 %. Zejména růst diskontní sazby, která představuje úrok placený ČNB bankám za uložení přebytečné likvidity, je pro tuzemské bankovní domy vítanou zprávou, jelikož jim přinese ročně miliardy korun do zisku.

Vyslání signálu

Samotné zvýšení sazeb bylo ze strany představitelů ČNB dlouho dopředu komunikováno. Otázkou měla být pouze výše růstu, a to zda o umírněnějších 0,25 % nebo prudších 0,5 %. Avšak s finální podobou rozhodnutí, tedy zvýšením rovnou o 0,75 %, nepočítal nikdo.

Dle zveřejněného záznamu z jednání byl klíčovým faktorem vývoj inflace, který byl oproti prognózám a očekáváním ČNB vyšší o procento. Navíc inflační tlaky dále spíše zesilují než naopak. V boji za zachování cenové stability tak 5 ze 7 členů bankovní rady souhlasilo s návrhem na zvýšení sazeb. Zbylí 2 členové hlasovali pro zachování stávajících úrovní s tím, že úkolem národní banky by mělo být v současné situaci po vzoru ostatních systémových centrálních bank spíše než upravovat sazby komunikovat dočasnost stávající napjaté situace, kdy je růst cen způsoben zejména narušenými dodavatelskými řetězci[1].

Za zmínku určitě stojí i čím dál zřetelnější nesoulad v pohledu na fiskální politiku mezi vládou a ČNB. Nemalá část inflačních tlaků je totiž způsobena i domácími faktory, kdy vláda i přes očekávaný 4 % růst HDP „lije“ primárně do spotřeby stovky miliard korun financovaných dluhem. Ostatně zadlužení Česka za roky 2020 až 2022 vzroste o bilion korun, což je dosud nevídané tempo. Naopak vládním představitelům je trnem v oku právě zdražování dluhu skrze růst úrokových sazeb. Zástupci obou stran si tak v uplynulých dnech vyměnili řadu nelichotivých vyjádření, čímž prolomili dosud dodržovaný klid zbraní. Je možné, že razantnější než očekávané zvýšení sazeb mělo být i signálem pro vládní činitele, že národní banka je svébytná a ve svém rozhodování plně nezávislá organizace.

Okamžitá reakce

Komerční banky reagovaly na kroky ČNB tradičně poměrně rychle. Již týden po hlasování zvýšily sazby o 0,3 – 0,5 % dvě ze tří největších bank. Ostatní je budou velmi pravděpodobně v nejbližších dnech následovat.

V roce 2021 tak nabídkové ceníky bank na úvěry na bydlení zaznamenaly poměrně strmé zdražování. Nejprve během jara zmizely sazby začínající číslicí 1, aby během dalších 6 měsíců, velmi pravděpodobně ještě před koncem roku, ten samý osud potkal i sazby s číslicí 2.

Pokud nenastane žádný dramatický zvrat, ČNB bude příští rok testovat sazby okolo 2,5 %, možná i více. U komerčních úvěrů na bydlení jsou pak sazby nad tuto úroveň standardně vyšší o 1 – 1,5 %. Ceníkové sazby by se tak zřejmě v pásmu nad 3 % zabydlely na delší dobu.

 

Autor: Vojtěch Hebnar

 

[1] Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/br-zapisy-z-jednani/Rozhodnuti-bankovni-rady-CNB-1633014000000/?tab=record