phone 731 167 502
Volejte v po-so: 8-19 hod

ZDARMA propojení na hypotečního specialistu

Propojení se specialistou

Válka o poplatky za předčasné splacení úvěru

Vydáno 6. 2. 2022

Spor mezi některými bankovními institucemi a ČNB o výklad pojmu „účelně vynaložené náklady“ v souvislosti s předčasným splacením úvěru na bydlení postoupil do další fáze. Účinnosti totiž nabylo rozhodnutí o rozkladu, jímž bankovní rada zamítla rozklad ze strany Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. ze skupiny Komerční banky a potvrdila rozhodnutí ČNB o uložení pokuty ve výši 5 mil. Kč za uplatňování nepřiměřeně vysokých nákladů u 740 spotřebitelů, kteří se ve zkoumaném období rozhodli svůj úvěr předčasně splatit. Modrá pyramida, respektive Komerční banka, již potvrdila odhodlání podat vůči tomuto rozhodnutí správní žalobu a nechat o celé věci rozhodnout soud.

Chrastění zbraněmi

V roce 2016 začal platit zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), který mj. historicky poprvé upravoval podmínky předčasného splacení u úvěrů na bydlení. Do té doby panovala poměrně tvrdá praxe, kdy si banky běžně účtovaly desítky až stovky tisíc, čímž fakticky znemožnily spotřebitelům reálně v průběhu fixace se svým úvěrem cokoliv dělat.

Zákonná úprava však nebyla dokonalá a již od jejího přijetí začaly vyvstávat výkladové nejasnosti. Ty se týkaly především tzv. účelně vynaložených nákladů, na které má věřitel dle § 117 odst. 2 ZSÚ v případě předčasného splacení spotřebitelského úvěru nárok.

Některé banky zastávaly tezi, že mezi tyto náklady patří i takové položky jako ušlý zisk, úroky z nerealizované příležitosti nebo provize za zprostředkování úvěru. To byla běžná praxe právě do roku 2016.

ČNB se pokusila situaci vyjasnit skrze své stanovisko vydané v březnu 2019[1]. Dle něj mají účelně vynaložené náklady ryze administrativní charakter a souvisí pouze se zpracováním samotné žádosti o předčasné splacení. Má jít tedy např. o poměrnou mzdu vyřizujícího pracovníka, tisk, papír, případně notářské či další poplatky apod., v souhrnu maximálně za stovky či nižší tisícovky korun.

Tento striktní výklad však vyvolal mezi bankami vlnu nevole. Mezi nejhlasitější kritiky patří právě Komerční banka, která spotřebitelům nadále v případě předčasného splacení účtuje např. úrokové náklady.

ČNB pak dlouhodobě upozorňuje, že jiný postup než v souladu s jejím stanoviskem není dle jejího názoru správný a že se přístupem jednotlivých bank bude individuálně zabývat.

První výstřel

Roky trvající výměna názorů ohledně výkladu zákona mezi Komerční bankou a ČNB tak byla letos v lednu zakončena pokutou ze strany ČNB. Další dějství se bude odehrávat u soudu, kdy je z dosavadních vyjádření obou stran již nyní jasné, že ať už bude rozsudek jakýkoliv, v první instanci celá věc určitě neskončí. Na definitivní výsledek se tedy bude čekat roky.

Mezitím možná bude slavit úspěch bankovní lobby, která má dlouhodobě zájem na úpravě ZSÚ a přesné vymezení problematického pojmu účelně vynaložených nákladů. V současnosti je však tlak na legislativní proces výrazně menší než v předchozích měsících a letech, jelikož se mezitím obrátil trend klesajících úrokových sazeb, se kterým souvisel zvýšený zájem spotřebitelů o refinancování úvěrů.

Určitou třešničkou na dortu je pak nový požadavek ČNB vůči Komerční bance na zvýšení jednoho z kapitálových poměrů, a to s účinností od 01.03.2022. To bude znamenat zřejmě desítky až stovky milionů korun, které bude muset banka nově v rámci rezerv blokovat. I toto opatření ČNB v minulosti zmiňovala jako reakci pro případ, kdy by se banky neřídily jejími stanovisky a doporučeními.

Sledovat další vývoj v této věci tak bude nesmírně zajímavé i nadále a z hlediska dění okolo spotřebitelských úvěrů se bude bezesporu jednat o jeden z klíčových příběhů této dekády.

 

Autor: Vojtěch Hebnar

 

[1] Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2019-07/