phone 731 167 502
Volejte v po-so: 8-19 hod

ZDARMA vyřízení hypotéky na klíč

Hypotéka na klíč

Klic

Hypotéky se záporným úrokem

Vydáno 26. 8. 2019

V uplynulých týdnech vzbudila velký zájem médií i veřejnosti nabídka dánské banky Jysk, která přišla s propagační kampaní svých hypoték se zápornou úrokovou sazbou. Půjčit si milion a splatit 995 tisíc, to zní skoro jako pohádka. Tak jednoduché to však není.

Otázka psychologie

První myšlenka, která se nabízí, je, že banka na takovémto úvěru přeci nemůže vydělat. Na příkladu hypoték banky Jysk je právě krásně dokladovatelné, že cena hypotéky, respektive zisk banky, se neskládá jen z úroků, ale i přidružených poplatků a dalších nákladů. Celkový ukazatel RPSN, který by právě měl být z hlediska konečné ceny úvěru pro spotřebitele nejprůkaznější, je v případě výše popsané nabídky skoro 2 % p.a. Negativní úrok je tak spíše zajímavou vábničkou na potenciální zájemce o úvěr než reálným obrazem dopadů takovéhoto obchodu na hospodaření banky.

K pochopení celé problematiky záporných sazeb a jejich dopadů na banky je vhodné si uvědomit, že pro jejich ziskovost je určující úrokový diferenciál, nikoliv nějaká pevně stanovená, imaginární sazba. Pro banku je levnější půjčit někomu za – 0,5 %, než ukládat peníze u centrální banky za – 1,0 %.

Hranice 0 %, či spíše záporné sazby, jsou tak důležité spíše pro psychologii a celkové vnímání hodnoty peněz a spoření ze strany široké veřejnosti než pro fungování bankovního sektoru.

Pozor na úvěry v cizích měnách

Hned jako druhá myšlenka se nejspíše v českém prostředí vynoří srovnání mezi úrovní nabídkových sazeb tuzemských a zrovna právě dánských bank u hypotečních produktů. Předně je nutné si uvědomit, že na rozdíl od české je dánská koruna pevně svázána s kurzem eura, tudíž i politika ECB v oblasti úrokových sazeb je jejím dánským protějškem poměrně striktně následována. Cíle i výchozí podmínky jsou v současnosti při srovnání politik obou centrálních bank velmi odlišné.

Ostatně s hypotečními úvěry v cizích měnách mají své, a to velmi negativní, zkušenosti i v Polsku či Maďarsku. Zde tisíce spotřebitelů podlehlo lákavé nabídce, kdy se úvěr v tuzemské měně nabízel s úrokem např. 5 %, kdežto v euru či švýcarském franku za 2 %. Přestože splátky probíhaly v cizí měně, výdělky byly stále v měně tuzemské. To časem mnohým kvůli oslabení jedné či posílení druhé měny „zlomilo vaz“, jelikož se pro ně splátky přepočítávané za zhoršujícího se kurzu oproti původním podmínkám staly neudržitelné.

V Česku se naštěstí tato praxe nikdy příliš nerozmohla. Že se jednalo o vpravdě závažný problém dokazuje mj. i fakt, že problematice úvěrů v cizích měnách byla věnována zvýšená pozornost ve směrnici o spotřebitelských úvěrech, potažmo v novele zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (např. § 103).

První zdání tedy může klamat. Nabídka tuzemských bank se v oblasti hypotečních úvěrů častokrát v parametru RPSN velmi blíží hodnotě deklarovaných úrokových sazeb, což se třeba o jejich dánském protějšku říct nedá. Navíc při zohlednění tuzemské míry inflace, která je v současnosti při srovnání s většinou nabídkových sazeb do 80 % LTV vyšší, nevyznívá situace v Česku až tak špatně.

 

Autor: Vojtěch Hebnar