Doporučte přítele a získejte odměnu
Loading...
739 742 805 Volejte v po-pá: 9-18 hod

ČNB sazby nezvyšuje. Zatím..

Vydáno 3. 10. 2017

Zasedání Rady ČNB minulý týden přineslo těsné hlasování v poměru 4:3 v neprospěch zvýšení úrokových sazeb. To znamená, že růst úroků je pro nejbližší týdny zažehnán. I vzhledem k těsnému výsledku však roste pravděpodobnost, že na přístím zasedání Rady, tedy v listopadu, bude již výsledek hlasování opačný.

Otázkou není zda, ale kdy

Zástupci ČNB v čele s Jiřím Rusnokem se dlouhodobě netají tím, že mají v plánu do konce roku 2018 úrokové sazby hned několikrát zvýšit. Záměrně však neříkají kdy a o kolik. Ve hře je totiž hodně proměnných. Hlavní motivací ČNB pro zvýšení sazeb je inflace. Ta je již třičtvrtě roku na či lehce nad dvouprocentním inflačním cílem. Především s vývojem cen na nemovitostním trhu je národní banka velice nespokojena. V Praze, Brně a některých dalších regionech rostou ceny novostaveb v meziročním srovnání dvouciferným tempem, což je dlouhodobě neudržitelné. Především v Praze, kde se soustředí nejen zahraniční, ale nově ve velkém i český kapitál, se začíná mluvit o tzv. realitní bublině. Již ta skutečnost, že takřka polovina nových bytů, jejichž nabídka je už tak celkem omezená, je prodávána jako investičních, může být znepokojivá.

Zástupci ČNB zároveň tvrdí, že hodlají realitní trh a konkrétně hypoteční úvěry ovlivňovat spíše než úrokovými sazbami nepřímými nástroji – např. dalšími požadavky na LTV či bonitu žadatelů o úvěr. Je pravdou, že srpnové zvýšení základních sazeb o čtvrt procenta se na nabídkách jednotlivých bank projevilo minimálně. Lze očekávat, že banky vyčkají s další výraznější úpravou svých sazebníků minimálně do listopadového zasedání ČNB, kdy by mělo být více jasno nejen o příštím případném zvýšení, ale především o celkovém pohledu ČNB na vývoj úrokových sazeb v roce 2018.

Otazníky na scéně

Se všemi prognózami však může zatočit několik věcí. Ve prospěch vyššího růstu sazeb může hrát zvyšující se inflace. Mzdy nadále rostou dlouho nevídaným tempem, které zejména kvůli nedostatku pracovních sil, historicky nízké nezaměstnanosti a dobré výkonnosti ekonomiky doma i v zahraniči zřejmě jen tak nepoleví. Pokud by inflace výrazně překračovala cíl ČNB, ta by se zásahem pravděpodobně neváhala.

Velkou neznámou je vývoj kurzu koruny. V případě jejího výraznějšího posílení, kdy se očekává, že se v průběhu roku 2018 koruna usadí okolo hranice 25 Kč za euro, by ČNB nejspíše s výraznějším růstem sazeb vyčkávala. Je ale třeba připomenout, že koruna je momentálně v důsledku více než tří let trvajících intervencí extrémně překoupenou měnou. V rukou spekulativního kapitálu jsou tak desítky miliard eur v korunách, které čekají na každé procento posílení, aby realizovaly své zisky. Dlouhodobé zpevňování kurzu české měny tak může být doprovázeno jejím krátkodobým oslabováním.

Třetí neznámou je ECB. Ta sice stále pokračuje v programu kvantitativního uvolňování, ale ve prospěch eura začala alespoň slovně intervenovat. Pokud by došlo ke zvýšení sazeb, velmi pravděpodobně by se spekulativní kapitál uchýlil do bezpečného přístavu, který společná evropská měna nabízí. V takovém případě by korunu čekal turbulentní vývoj.

Dopady

Momentální vývoj tak vybízí k myšlence, že v případě chystané realizace nemovitostního projektu není příliš na co čekat. Úrokové sazby se vydaly sice pomalu, ale jistě vzhůru. ČNB navíc v případě dalšího strmého růstu cen nemovitostí plánuje opět utáhnout regulatorní šrouby. Celková dostupnost úvěrů by se tak snížila. Navíc ohledně řešení "špuntu" realitního trhu, tedy příliš zdlouhavé administrace realitních projektů, kdy od prvotního nápadu až po nastěhování nových majitelů může uplynout i desetiletí, není stále nic nového. I kdyby se tedy o něco snížila poptávka, nabídka zůstane nadále nedostatečná. Ceny nemovitostí tedy žádný prudký pokles nečeká.

 

Autor: Vojtěch Hebnar