phone 602 389 350
Volejte v po-so: 8-19 hod

ZDARMA propojení na hypotečního specialistu

Propojení se specialistou

Stabilní sazby už jen půl roku?

Vydáno 8. 11. 2020

Snaha o tvorbu ekonomických prognóz v dnešním nestabilním a nejistém období může na první pohled stále více připomínat pomyslné „věštění z křišťálové koule“. Nelze však plně rezignovat, jako to v posledních týdnech a měsících předvádí MFČR. Prognostickou „pochodeň“ tak v tuzemsku nadále třímá alespoň ČNB, jež se své odpovědnosti za makroenomickou situaci země nezříká. I z důvodu výše uvedené nejistoty spojené zejména s hospodářskými důsledky dalších opatření přijatých proti šíření pandemie koronaviru však mohou vznikat předpovědi, které se při pohledu dnešní optikou zdají krajně nepravděpodobné. Jednu takovou představila ČNB 5. listopadu.

Očekávaný výsledek

V tento den také proběhlo zasedání bankovní rady ČNB. Ta jednoznačně v poměru 7:0 potvrdila stávající nastavení úrokových sazeb, tedy dvoutýdenní repo sazby na 0,25 %, diskontní sazby na 0,05 % a lombardní sazby na 1 %. Hlasování opět předcházela velmi transparentní mediální komunikace jednotlivých členů, která poměrně jasný výsledek hlasování dávala tušit v dostatečném časovém předstihu.

Držení statutu quo je v současném turbulentním dění vcelku pochopitelné. Na jedné straně míra inflace po dlouhých měsících klesla pod hranici 3 %, na té druhé pak kurz koruny skokově posílil o korunu na úroveň okolo 26,5 Kč za euro. Obrovskou neznámou je zatím druhá a potenciálně další vlny šíření koronaviru, na něž dosud jednotlivé vlády umí reagovat jen více či méně rozsáhlými lockdowny ekonomik. Jaké budou celkové hospodářské škody dosud nelze ani odhadovat.

Každopádně je již nyní jasné, že letní optimistické scénáře v podobě návratu na předkoronavirovou úroveň HDP na konci příštího roku, jsou pasé. V ekonomice se navíc odehrává celá řada bezprecedentních procesů, od prakticky bezlimitního tisknutí peněz centrálními bankami přes mnoha bilionové balíčky finanční podpory občanům až po transformaci trhu práce, jíž jsou koronavirové opaření katalyzátorem. Do toho je tu stále nedořešené téma Brexitu a potenciálně problematické předání prezidentského úřadu v USA. V takovém prostředí se efektivní měnová politika dělá velmi obtížně a nečinit nic nakonec může být nejlepším řešením.

Nová prognóza

Větší pozornost byla směřována na představení nové ekonomické prognózy. A největší překvapení obsahovala právě část týkající se úrokových sazeb. Pokud by se členové bankovní rady rozhodovali příští rok právě na základě této prognózy, již od druhého čtvrtletí by započala fáze jejich opětovného růstu. Klíčové pro příští dění však bude právě období od přelomu roku až do dubna či května roku příštího. Programy státní podpory v tuzemsku skončily či byly obnoveny jen v omezené míře. V říjnu bylo ukončeno též úvěrové moratorium. Také výpovědi podané nyní se začnou reálně projevovat v datech z trhu práce až v příštím roce. Výsledky vývoje vakcín jsou kromě dílčí zprávy o různých fázích testování zatím spíše neurčité.

Přes to všechno je však zcela v pořádku, že se ČNB zodpovědně připravuje na různé scénáře vývoje. Jejich publikací pak nepřímo připravuje i veřejnost, jež pak může při splnění dílčích scénářů očekávat od národní banky určité chování, jako je třeba právě zvyšování úrokových sazeb. V moři nejistoty je tak ČNB jedním z malá ostrůvků alespoň nějaké stability a předvídavosti.

 

Autor: Vojtěch Hebnar